Cyklistické oblečení s cedulkou Kalas zná dnes snad každý, kdo jen trochu jezdí na kole. Zakladatel firmy Čestmír Kalaš se po 20 letech působení v pronajatých prostorách v Čekaknicích přestěhoval do definitivně zrekonstruovaných vlastních prostor továrny v Táboře, Mešické 276.

Slavnostní otevření nových prostor se uskutečnilo v příjemné nenucené atmosféře 27. 10. 2010 za přítomnosti mnoha bývalých cyklistických es: Svatopluk Buchta, Pavel Doležal, Miloš Fišera, Ondřej Glajza nebo Luděk Kubias, nechyběli bývalí členové ČS MTB teamu Pavel Camrda či Pavel Novák – Paťák, za KPŽ přišel Čestmírovi pogratulovat Roman Čermák. Slavnostní ráz celé akci dodala přítomnost náměstkyně hejtmana Jihočeského kraje Mgr. Ivany Stráské, Thora Haraldsena z Norska - největšího zahraničního odběratele Kalas Sportswear a starostky města Tábora Ing. Hany Radové. Ta také po úvodních slovech nezapomenutelného cyklistického komentátora Jindřicha Pulmana, nového majitele „fabriky“ Čestmíra Kalaše a jeho pravé i levé ruky Petry Filipové a Josefa Filipa přestřihla slavnostní pásku do nových prostor provozu. Poté nenásledoval raut, jak by se dalo předpokládat, ale něco mnohem zajímavějšího – prohlídka jednotlivých úseků výroby s velmi výstižným a dobře pochopitelným výkladem.

Cestou do provozu si desítky přítomných návštěvníků mohly na schodišti všimnout v zarámovaných obrazech fotografií Čestmíra Kalaše z dob úspěšné cyklistické kariéry v Motoru České Budějovice a Dynama, o kousek dál třeba obrázků z letošní rekonstrukce vnitřních prostor továrního komplexu.

To už jsme ale prošli prvním oddělením Grafiky, kde za počítači pracuje 8 mladých designérů, kteří vymýšlejí návrhy pro zákazníky a vytvářejí design souborů pro tisk na digitálních plotrech.

Sestupujeme o 2 patra níže a rozkrývá se před námi velmi prostorný sklad materiálu se 100.000 metry látek ze 439 typů materiálu. Materiály pochází z Itálie, ČR, Švýcarska, Německa, Belgie, Taiwanu. Nejčastější barva je bílá, funkční materiály jsou hlavně Polyester a Polyamid.

Zálibně osaháváme příjemné materiály a postupujeme hlouběji do prostor střihárny. Zde nám paní Filipová představuje miláčka firmy – počítačově řízený katr LECTRA Vector Fashion FX z Francie. Tento nesmírně drahý, ale neocenitelný stroj řeže látky pomocí oscilačního nože s přesností řezání 0,2 mm. Je to spořič materiálu, času i pracovní síly. Může řezat až 30 vrstev látky najednou! To znamená, že menší zakázky se i dnes řežou ručně.

Ze střihárny jsme vystoupali opět o patro výš, kde se nachází hala pro digitisk. Také zde se setkáváme s nejmodernější technikou v podobě digitálních plotrů MIMAKI JV5 a JV4 z Japonska. Tyto tiskárny fungují stejně jako běžné inkoustové tiskárny, ale s výrazně většími tiskovými hlavami. Používají se speciální ekologické barvy na vodní bázi, tiskne se na speciální provrstvený papír. Digitální tisk je velice přesný a má vysokou fotografickou kvalitu 540 dpi. Firma Kalas Sportswear je jedna z mála, která umí tisknout digitálně i neonové barvy. Koho by zajímala roční spotřeba, je to 2000 l barvy a 200 km papíru. Po našem dotazu, co se děje s mnoha metry a litry odpadu, jsme dostali velmi příznivou odpověď. Firma má smlouvu s lisovnou odpadu, která odpadní materiál odváží, slisuje a ekologicky zlikviduje.

Klíčovou částí výroby je sublimace. Tady se potkají nastřihané díly ze střihárny a potištěný papír z digitisku a dochází k sublimaci. Pro ty, kdo si ze školy nepamatují co je to sublimace, vysvětlíme, co se při ní děje. Na vytištěný papír se přiloží nastřihaná látka a za tlaku a teploty cca 200 stupňů Celsia se začne vypařovat barva z papíru do materiálu, přesně tak, jak je natištěná na papíru. To celé trvá jen asi minutku. Úžasné!

Na šestém úseku v šicí dílně pracuje nejvíc zaměstnanců. Ohromnou místností se nese tiché vrčení mnoha šicích strojů, ve velkých skříních jsou seřazeny špulky všech možných barev, v levé části se na několika prostorných stolech vrší haldy pestrobarevných dresů. Jeden po druhém je šikovné ruce děvčat kontrolují a opatřují etiketami a balí. To je část výstupní kontroly. To už jsme na konci naší prohlídky. Firmě už zbývá pouze zařídit expedici hotového oblečení poštou nebo UPS.

Samozřejmě, že jsme byli nakonec pozváni k bohatému rautu zpět do společenských prostor ve druhém patře. Jídlo i pití bylo velmi dobré. Mnohem hřejivější než teplé řízečky a kuřecí stehýnka byl ale fakt, že Čech, který v roce 1990 začínal v pro něho neznámém oboru s 10 zaměstnanci v nuzných malých pronajatých prostorách, dokázal vlastními silami vybudovat úspěšnou, dobře fungující českou firmu, která vyváží zboží do mnoha zemí světa a dnes zaměstnává 140 lidí. Gratulujeme a přejeme českému novodobému Tomáši Baťovi – Čestmíru Kalašovi hodně úspěchů v jeho další práci.