Krocení mustangů v Jestřebích horách
Havlovické dětské závody Junior Trophy...
Vyprahlá prérie od žnoucího slunce. Nedaleko se týčí vrcholky hor. Všude je ticho, které nevěstí nic dobrého. Akorát občas tu svými křídly rozvíří horký vzduch plachtící dravec. Že by sup? Ale pozor! V nedaleké trávě se někdo plíží. Ano, je to Rudá tvář. Všechno napovídá, že je to Apač. Co ten tu sakra dělá?
Vysvětlení je jednoduché. Závod Jestřebí hory Škoda Auto byl sice v letošní termínovce KPŽ novinkou, ale existuje již pár let a jeho dřívější název zněl Apache Jestřebí Hory. Snad kvůli zavedené tradici se do Havlovic sjelo hnedle několik indiánských kmenů, které měly v plánu vyzkoušet v závodech Junior Trophy své mustangy.
Bojovníky do místa dění většinou přivedli náčelníci. Ti se od ostatních odlišovali tím, že jim chyběla polystyrénová pokrývka hlavy, takže jim prudké slunce smažilo na jejich skalpované hlavy. Ovšem respekt svých svěřenců vzorně oděných do jednotných dresů rozhodně měli.
Bohužel se poblíž Havlvic nečekaně objevil zlý, zákeřný a loupeživý kmen Komančů, který s oblibou krade ochočené mustangy cizích kmenů. Kdo doplatil na nájezd těchto prašivých rudých tváří? Spřízněný kmene Apačů – Jurkuláci! Ti v noci nedrželi hlídku, a tak zrána zjistili, že všechny jejich oře proradní Komančové uloupili.
Ještě štěstí, že kmeny Apačů si navzájem pomáhají. Bojovníkům od Jurkuláků byly zapůjčeni náhradní mustangové a oni mohli nastoupit do bojů o litry ohnivé vody pro své náčelníky. Přípravy na souboje ostřížím zrakem sledoval nejvyšší náčelník, potomek Vinetoua - Sedící býk neboli Pavel Tůma se svou dcerou Blonďatý vlas.
Apačští náčelníci jsou vyhlášenými odborníky na mustangy. Skvěle si s nimi rozumí. Ale i tak musí ještě těsně před startem každému koníkovi zkontrolovat jeho podkovy, jestli jsou tam, kde mají být, aby je při závodech neztratili.
Vše je připraveno a velké závody začínají. Nejprve nastupují mladí bojovníci, aby předvedli radě starších svůj um, kterak zkrotit divokého koně. Pravda, někteří nezkušení mladí rudoši měli s uzdou svého svěřence plné ručky práce. Mustangové měli občas snahu postavit se na zadní a vyhodit svého jezdce ze sedla.
Ti zkušenější a starší měli své koníky dokonale pod kontrolou. Hlavně při finiši do cíle je jezdci řádně pobízeli, aby koníci letěli jako s větrem o závod. Třeba Vyplazený Jazyk neboli Daniel Bábor měl mustanga sakra rychlého!
Vrcholem však jako vždy byl závod poníků neboli mláďátek. Ti, přestože jsou ještě maličký a mají krátké nožičky, dokážou upalovat jako o život. Nejhorší je vždy seřadit nezkrotné poníky s jejich jezdci na start do jedné řady.
Na startu se dokonce objevil i synek velkého Manitoua. Od běžných bojovníků šel lehce rozeznat - už v tak útlém věku jeho hlavu zdobila první pera. A až vyroste, má slíbenou kompletní čelenku.
A je dobojováno. Rada starších z těch nejlepších indiánů sestavila vítěznou družinu, ta dostala sváteční úbor. Hrdí vítězové všem dokázali, že jim jezdecké umění není cizí.
Po slavnostním dekorování pak mohly všechny Rudé tváře ustájit své koníky na bezpečném místě a vyrazit do teepee v nedaleké indiánské rezervaci, které nikdo neřekne jinak než Dětský klub.
Některým Rudým tvářím při soutěžení tak vyhládlo, že ještě před odchodem do indiánského stanu, zaskočili poslat nějakou tu dobrůtku do bříška. Spokojení byli i náčelníci. Na oslavu si mohli konečně dát žejdlík ohnivé vody. Ale náčelníci pozor, ať to nepřeženete. Komančové se můžou kdykoliv vrátit.
To byla veselá reportáž z indiánského dílu letošní Junior Trophy. Příští týden se sejdeme poblíž přehrady Orlík. Tam si krom svých koníků nezapomeňte vzít plavky. Je tam príma plavání!
Howgh – domluvil jsem : - )
Výsledky naleznete ZDE.
Fotografie z dětských závodů Junior Trophy naleznete v oficiální galerii ZDE nebo na www.scottmtb.cz.
