Jak nastavit správný posed na kole?

Správná velikost rámu je základ

Úplným základem je výběr správné velikosti rámu. Ta se určuje podle výšky budoucího majitele. Každý výrobce kol uvádí tabulku, ve které promítá velikost rámu odvíjející se od výšky cyklisty. Nespoléhejte se na to, že velikosti jsou u každého výrobce stejné a ověřte si, jakou velikost kola u daného výrobce a typu kola máte. V případě, že jste na rozmezí, ideálně obě možné velikosti otestujte. Nemáte-li jinou volbu a vlastníte rám, který vám tak úplně nesedne, pak se pomocí délky představce či výšky sedlovky dá ledacos upravit. Vždy ale jen dosáhneme určitého kompromisu, jízdy jakoby ušité na míru, dojdeme jen ztěží.

Další nastavení kola provádějte ideálně v níže popsaném pořadí, jednotlivá nastavení se navzájem ovlivňují.

1. Nastavení polohy nohy na pedálu
2. Nastavení polohy sedla
3. Nastavení polohy řidítek 

Nastavení polohy nohy na pedálu

Nastavení polohy nohy na pedálu se liší podle typu pedálů. Při používání klasických platforem by měla být noha umístěna tak, aby pomyslná osa pedálu procházela pod nejširším místem chodidla, a byla s osou kola rovnoběžná, maximálně jen lehce natočená dovnitř. Případná bolest chodidel je obvykle způsobena nevhodnou obuví s příliš měkkou podrážkou, která zatěžuje pouze malou část chodidla. Doporučujeme používat turistickou cyklo obuv, která má podrážku z tvrdého materiálu, jenž distribuuje tlak při šlapání na větší plochu.

Při používání nášlapných pedálů je třeba nastavit zarážky na tretře pro optimální polohu chodidla vzhledem k podélné i příčné ose pedálu. Obvykle univerzální nastavení je takové, kdy osa pedálu prochází pod nejširší částí chodidla a podélná osa je rovnoběžná s osou kola.

Nastavení polohy sedla

Jako první je potřeba nastavenit výšku sedla. Přibližnou výšku určíme poměrně hodně přesně díky délce vlastní paže. Podřepneme, sedlo umístíme do podpažní jamky a natáhneme ruku i prsty. Konečky prstů by se měly dotýkat kraje kliky nad šroubem.Doladění velikosti provedeme tak, že nasedneme na kolo a položíme patu na pedál umístěný ve své nejnižší poloze tak, aby chodidlo bylo vodorovně se zemí. Noha v koleni by měla být natažená, nikoliv propnutá. Tento zdánlivě krkolomný posed se změní v pohodlné točení klikami v okamžiku, kdy zacvakneme nohu do pedálů, popř. položíme na pedál přední část chodidla. Pak během točení se nohy nepropínají v kolenou, ale jsou v přirozeném fyziologickém mírném pokrčení a svalové skupiny zabírají pod tímto úhlem nejefektivněji, zároveň mají i v určité fázi prostor na relaxaci.

Správné nastavení předozadní polohy sedla docílíme v okamžiku, kdy kliky otočíme do vodorovné polohy a osa protínající naše přední koleno a střed pedálu je kolmá k zemi. S tímto měřením je dobré, když pomůže někdo další pro zcela přesné zkontrolování vodorovnosti klik a změření nastavení. Při používání nášlapů by tretra měla být při měření zacvaklá do již správně nastavených pedálů.

Nakonec provedeme nastavení horizontální polohy - sklon sedla, který by měl být vodorovný. Sklon lze mírně upravit dle fyziologie a pocitu jezdce, muži mohou preferovat mít špičku sedla mírně vzhůru, ženy naopak dolů. Přílišné naklonění sedla může vést k bolestem rukou, zad a nebo sedacích partií.

Bolest sedacích partií může způsobit i nevhodný tvar sedla (tvar, šířka, tvrdost). Šířka sedla se obvykle určuje podle šířky sedacích kostí ideálně v cykloprodejnách na speciálních měřicích polštářích. Tvrdost sedla a jeho tvar definuje náš styl a posed při jízdě. Závodníci, kteří za řídítky spíše leží, více ocení plochá a úzká sedla, bikeři kteří jezdí více vzpřímeně (enduro, all mountain), si lépe “posedí” na širších prohnutých sedlech, pro rekreační cyklisty jsou vhodnější sedla přiměřeně široká a měkká. 

Výškové nastavení sedla lze provést i odborně, např. Holmesovou metodou či jí blízké metodiky BG Fit (Specialized). Ta definuje ideální výšku posedu podle úhlu, jaký svírá stehenní a holenní část nohy v pozici pedálu ve spodní úvrati. Ideální úhel by měl být 25-30°.

Nastavení polohy řidítek

Nastavení délky představce

Předklon cyklisty je ovlivněn polohou sedla, délkou rámu a představce. První dva faktury jsou dané, experimentovat můžeme s délkou představce dle stylu naší jízdy. Obecně platí, že pohled na osu řidítek by při posedu na kole měl zakrývat osu předního kola, takový univerzální předklon trupu je cca 40º. Při sportovnější jízdě je úhel menší, při rekreační vzpřímené jízdě větší.

Příliš dlouhý představec posouvá horní část těla do horizontální polohy, čímž se nefyziologicky propínají paže v loktech a zároveň vzniká přílišný tlak na pánev. Také si zbytečně ztlačujeme hrudní koš, čímž bráníme maximálnímu využití kapacity plic, a navíc nás tato poloha nutí zdvihat hlavu a tím neúměrně zatěžovat krční páteř. Naopak krátký představec naši polohu vertikalizuje, páteř se rovná a rázy z jízdy v terénu získává plnou parou bez možnosti odpružení přes obratle a břišní lis. Velmi vzpřímený komfortní posed je proto vhodný pouze pro kratší a nenáročné vyjížďky.

Jakou výbavu budeme tedy na vypucování svého miláčka potřebovat?

Na trhu je dnes celá škála speciálních mycích pomůcek určených přímo pro kola. Buď si je můžete pořídit samostatně (kartáčky, pračky na řetězy, odmašťovadla, šampony, oleje), nebo si rovnou koupit kompletní set i s kýblem, ve kterém máte vše pěkně pohromadě.

Silničáři s oblibou používají na mytí řetězu naftu, která je pro tento účel samozřejmě nejlepší, ale není to příliš ekologické. Je tedy lepší sáhnout po nějakém ekologickém čistidle od firem, jako jsou Muc-Off a jiné. Co se týče nástrojů, pokud se vám nechce investovat do speciálního „nářadí“, vystačíte si pouze s nějakým vhodným čistidlem na řetěz, starým zubním kartáčkem (nesmí pouštět štětinky) nebo štětcem, jarem nebo jiným prostředkem, který dělá bubliny, houbou, kýblem a rejžákem na pláště. Na lepší umytí všech zákoutí je dobré ještě použít kartáč na radiátory (dá se koupit třeba v Hornbachu) nebo větší štětku na flašky.

Změna nastavení výšky řidítek je již úpravou posedu pro “fajnšmekry” a pro většinu lidí je vyhovující základní nastavení, které je totožné s výškou sedla. Nejjednodušší způsob úpravy výšky řídítek je otočením představce díky jeho sklonu, nebo jeho výměnou za představec s větším sklonem. Úpravu lze provést i počtem podložek v hlavovém složení - přendáním podložek nad představec snižíme výšku řidítek o příslušný rozměr podložky.

Výška sedla oproti výšce řidítek posouvá těžiště jezdce nad kolem. Proto, pokud jsou řidítka níže než sedlo, přesouvá se váha více na přední kolo, což zlepšuje trakci. Jízdní pozice je navíc více vycentrovaná mezi oběma koly, což zlepšuje jeho kontrolu. Rozdíl mezi výškou sedla a řídítek se pak řídí výškou postavy jezdce: méně něž 163 cm 0-2cm, 163 – 173 3-6 cm, 173-183 4-8 cm, vice než 183 6-10 cm. 

Tvar a šířka řídítekse liší podle typu a použití kola, u sjezdových kol bývají řídítka mnohem širší než u běžného MTB. Obecně se šířka řídítek odvíjí od šířky ramen, oba rozměry by měly být v základu totožné . Všeobecně lze říci, že je lepší mít řídítka rozhodně trochu širší než užší. Výhodou širších řídítek je lepší a rychlejší ovladatelnost kola, lepší tlumení a kontrola kola v terénu, větší stabilita, v kombinaci s kratším představcem možnost dynamičtějších změn způsobu jízdy, větší otevření hrudníku a tím usnadnění dýchání. Nevýhodou širokých řídítek je obtížnější jízda v úzkém terénu a pomalých úsecích, při jízdě s tvrdými lokty je pomalejší reakce na překážky, pro drobnější cyklisty s úzkými rameny může být jízda méně pohodlná.