POKEC Z PELOTONU - INSPIRATIVNÍ ŽENY V PELOTONU KPŽ

Jarko, jak bys pár větami charakterizovala samu sebe? 

Celý život beru jako výzvu, musím mít nějaký cíl, který chci splnit a překonat, jinak jsem typický beran se vším všudy. Cílem je nalezení cesty, jak to udělat, prostě přijít věcem na kloub. Ostatně i zážitek z dráhové cyklistiky byl velkou výzvou. Kolo nemá brzdy, šlape „samo a pořád“, máte pod sebou mega díru do pětimetrové propasti, kam se hlavně nesmí koukat. Cesta k úspěchu je šlapat jako o život a nesnažit se stroj příliš řídit. Co víc, ještě se naklonit kolmo k šikmé ploše. Opravdu vše proti logice, pocitu bezpečí a přirozenému myšlení. Když uvěříte sami sobě i kolu, fakt si tu jízdu užijete. V tomhle je to dost podobný s jezdectvím, kterému se věnuji 28 let – sedíte na zvířeti s vlastním rozumem a jedete proti bariéře, kde musíte mít tempo, abyste se 700 kg živé váhy přeskočili překážku, navíc vše je poměrně přesně založeno na matematických souvislostech délky dráhy, výšky překážek, správné rychlosti a načasování.

Jak se jízda na koni doplňuje s cyklistikou?

V dětství bylo kolo zejména dopravním prostředkem právě na cestách ke koním do stáje nebo o prázdninách u dědy na chalupě. Můj první neplánovaný start na kole byl právě v souvislosti s koňmi. Někdy v roce 2001 se konal v okolí mosteckého Hipodromu premiérový bikemaraton a trenéři ze stáje mě tam „na tajňáka“ přihlásili. Jelo se něco okolo 20 km, už si to moc nepamatuji. To, co si však vybavuji velmi dobře, byly vymlácené lokty, protože odpružená vidlice nebyla samozřejmost. Časem šlo o doplňkový trénink. Pak jsem kolo na dlouhá léta odložila. Dnes je pro mě cyklistika výborná rehabilitace na vyhřezlé plotýnky. 

Cyklistiku občas spojujeme právě i s jízdou na koni, kdy dcera jezdí se mnou na kole do terénu, jelikož je ještě malá na samostatnou jízdu na koni. 

Zde si dovolím apelovat na všechny cyklisty, pokud se míjejí s koněm, aby dbali zvýšené opatrnosti. Jezdec s koněm vám vyjde rád vstříc a uhne z cesty do terénu, avšak nesmíte ho překvapit, jinak se vystavujete oba riziku vážného úrazu. Stačí jen trocha vzájemného respektu.

Jakou roli ve tvém rodinném životě hraje pohyb, sport a cyklistika? 

Pohyb nás provází všechny od dětství a měla by to být pro děti samozřejmost. Jsem zastáncem toho, aby si děti vyzkoušely všechny sporty a pak si vybraly, co je bude naplňovat. Není alfou ani omegou být profesionálním sportovcem, ale u nás doma je to takový mix zejména fotbalu, jezdectví a momentálně, i díky dceři, kola. Nicméně podle sezóny zajedeme na lyže, brusle, prostě cokoliv. Nikdy jsem nechtěla být profesionální sportovec, ostatně na to v mém dětství nebyly finanční podmínky, ale vždy jsem chtěla dělat sport na slušné amatérské úrovni hlavně pro radost a relax. 

Máš v rodině malou závodnici. Jak ji motivuješ ke sportu? Mnohé rodiče to bude jistě zajímat a případně inspirovat.

Vše začalo poměrně úsměvně. Je to právě 3 roky, co poprvé šlápla do pedálů, první motivace byla cesta na zmrzlinu do sousední vesnice. Jenže to se mi jako rodiči pěkně vymstilo, zcela nepochopitelně se rozjela jako drak terénem, a já za ní běžela 2,5 km, protože mi začala ujíždět. V cukrárně si dala slíbenou zmrzlinu a já sprintovala stejnou cestou domů, jelikož mi mizela z dohledu. Neměla jsem ani tenisky. 

Celkově to bylo ale na začátku velké trápení, neznali jsme lehká dětská kola, až druhý rok jsme pořídili první Beany, pak nastal velký obrat. Pro všechny rodiče je rada nad zlato: Kupujte vhodná lehká kola ve správné velikosti a nebojte se vyšší ceny, kolo ji neztratí. Od toho prvního do velikosti cca 24´ je potřeba každý rok jiná velikost kola. I na tohle je super KPŽ, jelikož na jednom místě potkáte mnoho značek a velikostí k vyzkoušení. 

Kdy se tvoje dcera poprvé postavila na start seriálu KPŽ a co jí závody dávají? 

První start v KPŽ jsme jeli v roce 2022 v Dobřichovicích úplně náhodou. V Plzni pak už bylo vidět, že 6. místem dokázala konkurovat staršímu ročníku. Sezónu uzavřelo Ralsko 5. místem, což přineslo velkou motivaci pro další rok. V ročníku 2023 se již KPŽ dostalo na pravidelný seznam našich víkendových výjezdů: Beroun, Dobřichovice, Orlík, Mladá Boleslav a Ralsko. Umístění vždy v top čtyřce vyvolalo velký zájem kolo. Závody byly hlavně o sbírání zkušeností jako je přehazovat, nenechat se podjet v zatáčce nebo na cílové čáře. Letos je ve znamení přestupu do starší kategorie KPŽ, ale v Berouně dokázala zdatně konkurovat právě 3. místem starším holkám. 

Řešíš s ní cílený trénink nebo necháváš vše volně? 

Je důležité říct, že kolo není dominantní sport a stejně tak ji nenutím jezdit na koni jenom proto, že mám svého koně. Chodí plavat od útlého věku, běháme různé podniky jako je třeba Urban Challenge, věnovala se baletu, józe, tanečkům a dalším kroužkům, když chce, jde s tatínkem na fotbalový trénink. Je pravda, že pokud jde o kolo, musela loni na podzim začít chodit na cyklokroužek, kde se naučila NE výkonnostním věcem, ale těm technickým jako jsou traily – obratnost v terénu a na různém povrchu. Po zimní pauze chodí zase od dubna 1× týdně, ale pokud jsou závody, vynecháme. 

Co si budeme povídat, trénovat vlastní dítě jde pouze do určité míry, a pro zachování vlastního rozumu to nikomu nedoporučuji. Přesně ty techničtější věci bylo potřeba doladit s někým jiným. Velkým benefitem je nový pumptrack, který máme u baráku a kde je schopná trávit hodiny, i když víc než na kole tam momentálně ladí formu na koloběžce. Celkově se trénink nabaluje přirozeně formou zábavy z mnoha různých aktivit mimo kolo. Co je bohužel třeba říct nejen k tréninku, je nutnost pořízení vhodného a dostatečně velkého kola, jelikož v kategorii 6letých dětí se jezdí už na kolech velikosti 26´ s nášlapy, což by za mě mělo být regulováno pravidly, zejména v takto malých kategoriích je to opravdu špatně a často nad limit fyzického fondu dětí. U sedmiletých jsou to dokonce 27,5´. Je mi jasné, že řada lidí s tím nebude souhlasit, ale pro děti, které nezačnou jezdit od útlého věku, se tím značně omezují možnosti a motivace.

Jaké jsou vaše plány pro tuto závodní sezónu a máte svůj oblíbený podnik v rámci seriálu KPŽ? 

Máme už skoro za sebou Pražský MTB pohár, který má velmi našlapaný kalendář pěti kol během jednoho měsíce, zbývá pouze finálové kolo v září. Zajeli jsme na zkušenou na liberecký MTB pohár do Turnova. V KPŽ nás čeká Mladá Boleslav, Hluboká a Ralsko, bohužel ostatní podniky KPŽ v okolí letos vypadly z kalendáře. Pravděpodobně zajedeme na některé z kol Prima cupu, který má i posunuté věkové kategorie. Letošní sezóna je dosud výborná, zatím stále „na bedně“. Doma dceři říkáme „královna druhých míst“. Každopádně stlačit tři sporty do jednoho víkendu je opravdu velmi logisticky náročné.

Na závěr se si neodpustím otázku: Proč KPŽ jezdíte? 

Jak jsem zmínila, začali jsme v roce 2022 celkem náhodou, od té doby se naše účast zvýšila, a to díky fajn místům, skvělé organizaci a zabezpečení tratí, doprovodnému programu, protože Ninja dráha a malování na obličej je nutná součást dne. Výjezdy bereme spíše jako výlety po ČR a okolí. Postupně přidáváme Family jízdy, kde se můžeme zapojit všichni. Loni jsme jeli Ralsko, letos plánujeme přidat Hlubokou. Věřím, že časem budeme schopni jezdit i náročnější trasy než doposud. Sama mám cíl časem zkusit nějakou delší trať do 30 km.