Jak se vyhnout pádům na kole?

Jakékoliv zranění znamená vyřazení z běžného života, nemluvě o cyklistickém, na několik dnů či týdnů. Pády na bicyklech většinou vznikají až na vzácné výjimky chybami cyklistů. We Love Cycling proto hned na startu sezony přináší nejčastější příčiny pádů a návod, jak v kritických momentech reagovat a karambolů se vyvarovat.

Používání telefonu

Jde o obrovský nešvar posledních sezon. Zcela běžně jsou k vidění cyklisté, kteří za jízdy ať už na cyklostezkách, lesních cestách či silnicích telefonují, fotí či dokonce čtou zprávy. Pokud nesledujete cestu, těžko můžete mít situaci pod kontrolou. Pamatujte, že telefon je výborný pomocník právě pro případ karambolu. Ale patří do zadní kapsy dresu. Nekopírujte profesionály a nefoťte se za jízdy. Už jen pouhé držení přístroje v ruce, byť zapřené o řídítka, vám bere koncentraci, a tudíž jste blíže zranění.

Povrch cesty

Milovníci silniční cyklistiky se už dávno smířili s faktem, že Česku je potřeba neustále ostřížím zrakem sledovat povrch vozovky, protože děr je na tuzemských cestách rozhodně více než cyklistů v celé zemi. Pokud občas vidíte ve zprávách, jak vypadá auto poničené po průjezdu výtluku, představte si cyklistu, který takovou díru vymete v plné rychlosti. Jedete-li ve skupině, buďte solidární a ukazujte si nerovnosti na cestě. Vyrážíte-li sólo, nepodceňujte „pasti“, které ještě cestáři nestihli zalátat. A ani v případě brázdění lesních cest nepodceňujte zrádnost kořenů, výmolů či kamenů.

Kontakt s parťákem

Pokud jezdíte zásadně sólo a nikdy ani náhodně dojetého cyklistu „nehákujete“, jste v pohodě. Ale pro jízdy ve skupinách mějte na paměti, že i největší mazáci si občas „přeloží“, neboli brnknou o kolo parťáka před sebou. Pokud jedete ve dvou, nemusí být následky tak katastrofální. Ale představte si, že klábosíte v početné skupině a najednou se podobný ťukanec odehraje na čelní pozici. Dominový efekt, při němž létají kola vzduchem, není nic příjemného. Buďte tudíž ostražití, nepřehánějte to se sebevědomím. I král silnic se občas „sekne“.

Defekty

Defekty jsou staré jako cyklistika sama. Pokud používáte kola s bezdušovými systémy a někde vrazíte trn do kola, můžete zůstat relativně v klidu. Mléko defekt „zatáhne“, v horším případě většinou půjde o „pomalý“ defekt a zřejmě dojedete domů, aniž zaznamenáte trable. Ale jestliže ve vysoké rychlosti prorazíte plášť nebo píchnete o větší kámen či jinou nečistotu na cestě, nepanikařte.

Stejně jako v případě, že vlivem zběsilého přehazování namotáte řetěz či šaltr. Nebo ve sjezdu zlomíte sedlovku. Snažte se plynule brzdit až do nulové rychlosti. Zejména pak, pokud jedete ve skupině, protože zmatkování bude mít za následek nejen váš pád, ale karambol některého z parťáku.

Pohyblivé překážky

V minulosti záležitost mimo městské aglomerace prakticky nepoznaná, nástupem pandemie koronaviru však prakticky nevyhnutelná. Po cyklostezkách se pohybuje spousta chodců, rodin s kočárky… Na turistických trasách mimo město se pohybují senioři… Na silnicích v lesích mnohdy parkují vozidla u krajnice dost nešetrně. Proto si v sedle počínejte s respektem a čekejte nečekané. Zejména v případě stojících vozidel dobře sondujte, zda je auto prázdné, nebo vám některý z pasažérů s gustem otevře dveře přímo do jízdní dráhy. A mějte na paměti, že pokud „překážku“ představuje člověk, jemuž je cyklistika na hony vzdálená, vůbec není schopen odhadnout, že kontakt nastane dříve, než budete schopni sáhnout po brzdách.

Jízda po městě

Pokud máte to štěstí, že při cestě za potěšením v sedle kola nemusíte pokaždé zdolávat městské křižovatky, čas od času stejně na rušnější oblast narazíte. Ať už jako na průjezdný bod na trase nebo nezbytnou zastávku v rámci doplnění energie. Odhoďte závodního ducha a volte přiměřenou rychlost. Zejména před přechody, semafory, kruhovými objezdy a výjezdy z parkovišť. Pár vteřin vás může uchránit od děsivého zážitku v podobě cesty na jednotku intenzivní péče nejbližší nemocnice.

Sjezdy po vedlejších cestách

Každý si občas rád dopřeje jistou dávkou adrenalinu a pustí kolo z kopce, aniž by sahal na brzdy. Ti odvážnější ještě rádi trošku přišlápnou, aby nabrali patřičnou rychlost. Především pokud jste na vedlejší silnici s minimálním provozem jde o lákavou představu. Ale zejména pokud se pohybujete v neprobádaném prostoru, dopřávejte si opojení s rozvahou.

Konec sjezdu ústící na hlavní silnici za zatáčkou je ještě lepší varianta. Nezřídka můžete narazit ve finále sjezdu na ostrou vracečku, na jejímž vrcholu je betonový obrubník, v některých případech vás těsně před útokem na osobní rekord v aplikaci Strava a jí podobných rozhodí železniční přejezd… Rovněž kopírování profesionálů v podobě sezení na rámové trubce si raději odepřete. Stačí nečekaná nerovnost či zatáčka menšího poloměru než jste čekali a zaručeně budete klientem některé z ambulancí rychlé záchranné pomoci.

Pedály ve špatné poloze

I ti nejzkušenější borci se občas nechají strhnout a do zatáčky najíždí s pedály ve špatné poloze, tudíž následuje kontakt se zemskou pevninou, která záhy cyklistu katapultuje ze sedla. Proto mějte vždy na paměti, že do levotočivé zatáčky se najíždí s levým pedálem na „dvanácti hodinách“ a pravým na „šesti hodinách, v případě pravotočivé zatáčky naopak.

Přizpůsobte rychlost

Už dávno neplatí, že cyklistika je sport vhodný na pár měsíců v roce. Jak se vyvinuly možnosti oblečení, je nutné si pokaždé uvědomit, za jakých podmínek jsme na švih vyrazili. Na silnici za deštivého či vlhkého počasí je potřeba počítat s kluzkou vozovkou, na biku zase s blátíčkem znamenajícím zhoršenou ovladatelnost. Jarní jízdy po zimě jsou ve znamení boje se štěrkem ze zimního posypu, léto přináší hodně prachu a pylu. Nemluvě o záludnostech v podobě možných olejových skvrn. I proto vždy v sedle používejte hlavu!