Pohled fyzioterapeuta: Jaký vliv má cyklistika na naše tělo?

Pokud je cyklistika opravdu vaší vášní a strávíte v sedle skoro tolik času jako zkušení profesionálové, pravděpodobně si také jste vědomi toho, co vaše tělo potřebuje a čeho byste se měli vyvarovat. Ale každý to vědět přece jen nemusí. Proto není od věci poslechnout si názor odborníka, v tomto případě fyzioterapeuta.

Horské kolo versus silniční kolo

Vybrat si horské kolo, nebo silniční? To už je věc každého, kdo rád jezdí na kole. Obojí s sebou přináší jistá rizika ve smyslu zranění. V případě horských kol možný pád v náročném terénu, naproti tomu na silnici ohrožuje cyklisty spíš automobilový provoz.

Na první pohled se může zdát nebezpečnější horská cyklistika, ať už se jedná o enduro, cross-country, nebo freeride. Zvládnout nástrahy náročného terénu může být leckdy nad síly jezdce a hrozí zranění po pádech. Následkem pádu jsou nejčastěji odřeniny, hematomy, otřesy mozku či zlomeniny. Nejideálnějším řešením je pádům předcházet. 

Na rozdíl od horských kol se může silniční cyklistika, která se jezdí pouze po silnici přímo vpřed, do kopce a z kopce, zdát o poznání bezpečnějším sportem. Vedle střetu s autem ale i na silnici hrozí pády, a protože je to většinou ve vyšší rychlosti, mohou být následky nezřídka vážnější než na horských kolech. Při pádu na asfalt hrozí vážnější odřeniny a poškození svalů než při jízdě na polní cestě či v lese.

Pojďme se ale podívat na cyklistiku ještě z jiné perspektivy…

Jaký vliv má na lidský svalový a kosterní systém?

Základem je správný posed na kole. K tomu, aby aby to bylo možné, musí mít kolo správnou velikost a jednotlivé části musí být nastaveny podle osobních potřeb a parametrů každého cyklisty. Důležité je zvážit i zdravotní stav, předchozí zranění, bolesti páteře a případně i vrozené vady každého jednotlivce.

Kvůli rozdílnému posedu se také liší zátěž různých svalových skupin. Silniční cyklisté zatěžují především svaly nohou, zejména stehen a lýtek. To proto, že jde většinou o monotónní způsob jízdy.

Největším problémem silniční cyklistiky je to, že jezdci jezdí ve velkém předklonu spojeném se záklonem hlavy kvůli co nejlepší aerodynamice. To vede k přetížení svalů v oblasti krční páteře, možným bolestem hlavy a k riziku nevratné deformace krční páteře. Potíže mohou nastat i s cévním zásobením. Při dlouhodobé výkonnosti je při velkém předklonu přetěžována hrudní páteř a může dojít k jejímu výraznějšímu vyklenutí, lidově řečeno k vytvoření hrbu. Zvyšuje se i riziko bolesti zad, včetně například vyhřeznutí ploténky. Silniční cyklistika je především o najetých kilometrech, takže nejvíce zatížené jsou nohy, zatímco horní část těla je takříkajíc „zamčená“.

Významnou výhodou horských kol je více vzpřímená pozice posedu. Ramena jsou nedílnou součástí držení těla a svaly horní části těla jsou mnohem více zapojené. Vzhledem k více vzpřímené pozici není krční páteř zdaleka tak zatěžována jako na silnici. Na druhou stranu ale záda trpí otřesy z jízdy v terénu, které se přenášejí přes paže do krční páteře.

Jezdci MTB se na rozdíl od silničářů až tolik neohýbají, ale při jízdě v těžkém terénu obratle hrudní páteře absorbují množství otřesů, což v některých extrémních případech může způsobit poškození páteře. Ale na rozdíl od silniční cyklistiky jsou docela rovnoměrně zapojené svalové skupiny horní i dolní části těla.

Proto je – ať už jste pravověrný vyznavač silniční cyklistiky, nebo nadšenec pro horská kola – dobré mít na paměti, že stejně jako jiné sporty má i cyklistika určité důsledky a dopady na lidské tělo.

Z pohledu fyzioterapeuta je silniční cyklistika namáhavější než horská kola, protože jezdci na MTB častěji mění svou polohu a dochází ke změnám rozložení hmotnosti, poloh velkých kloubů i zasažení svalů. Z pohledu celkových dopadů na svaly a kostru je to pro tělo přívětivější než aerodynamická poloha a monotónní pohyb na silničním kole.

Je proto velice důležité zmírnit negativní dopady cyklistiky vhodným protahováním přetížených svalových skupin nebo kompenzačním cvičením. O tom více příště.

Zdroj ilustračních foto: archiv kolopro.cz

Zdroj: www.welovecycling.com